Aktualizovaná analýza klinických výsledků u pacientů z registru léčebného konopí ve Spojeném království

Mehmet Ergisi, Simon Erridge, Michael Harris, Michal Kawka, Devaki Nimalan, Oliver Salazar, Katerina Loupasaki, Rayyan Ali, Carl Holvey, Ross Coomber, Azfer Usmani, Mohammed Sajad, Sushil Beri, Jonathan Hoare, Shaheen A. Khan, Mark W. Weatherall, Michael Platt, James J. Rucker, and Mikael H. Sodergren


Abstrakt

Úvod: V literatuře se stále častěji objevují informace o účinnosti léčivých přípravků na bázi konopí (CBMP). Navzdory celosvětově rostoucímu počtu předepisovaných přípravků je k dispozici jen málo kvalitních klinických údajů o účinnosti CBMP u mnoha onemocnění. Cílem této studie je podrobně popsat změny v kvalitě života související se zdravím (HRQoL) a související klinickou bezpečnost u pacientů, kterým byly CBMP předepsány pro jakoukoli klinickou indikaci z registru UK Medical Cannabis Registry (UKMCR).

Metody: Byla analyzována nekontrolovaná prospektivní série případů UKMCR. Primární výsledky zahrnovaly změnu oproti výchozímu stavu v pacientem uváděných výsledných ukazatelích shromážděných u všech pacientů (škála generalizované úzkostné poruchy [GAD-7], EQ-5D-5L a škála kvality spánku [SQS]) po 1, 3 a 6 měsících. Sekundární výsledky zahrnovaly vlastní hlášení výskytu a závažnosti nežádoucích příhod. Statistická významnost byla definována jako p<0,050.

Výsledky: Do konečné analýzy bylo zahrnuto tři sta dvanáct pacientů s průměrným věkem 44,8 let. Nejčastějšími primárními diagnózami byly chronická bolest neurčené etiologie (n=102, 32,7 %), neuropatická bolest (n=43, 13,8 %) a fibromyalgie (n=31, 9,9 %). Před zařazením do studie konzumovalo konopí denně 112 (35,9 %) pacientů. Medián předepsaných dávek kanabidiolu a (-)-trans-Δ9-tetrahydrokanabinolu na začátku studie byl 20,0 mg (0,0-510,0 mg), resp. 3,0 mg (0,0-660,0 mg). Statisticky významné zlepšení bylo pozorováno u skóre GAD-7, indexu EQ-5D-5L, vizuální analogové škály EQ-5D a skóre SQS po 1, 3 a 6 měsících (p<0,050). Bylo hlášeno 94 (30,1 %) nežádoucích účinků, z nichž nejčastější byly nevolnost (n=12, 3,8 %), sucho v ústech (n=10, 3,2 %), závratě (n=7, 2,2 %) a somnolence (n=7, 2,2 %).

Závěr: Tato studie prokázala, že léčba CBMP je ve střednědobém horizontu spojena s relativně nízkým výskytem závažných nežádoucích účinků. Pozitivní změny po léčbě byly pozorovány v obecných výsledcích HRQoL, jakož i ve výsledcích specifických pro úzkost a spánek. K posouzení příčinných souvislostí se stále čeká na randomizované kontrolované studie; důkazy z reálného světa však mohou pomoci informovat současnou klinickou praxi, budoucí studie a jsou důležitou součástí farmakovigilance.


Zdroj: https://www.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/can.2021.0145

Foto: Canva